Letošní závěrečný výlet vedl jinou trasou než předchozí 2 roky. Naše výprava začala už v Malé Morávce, odkud jsme se vydali po horských stezkách směrem na Ovčárnu. Čekalo nás pořádné stoupání, ale nikomu neubralo na dobré náladě. Cestou jsme míjeli potok, prameny i studánky s osvěžující horskou vodou. Děti každý takový zdroj náležitě využily ke hrám, ochlazení, osvěžení nebo k doplnění tekutin.
Obdivovali jsme krásnou jesenickou přírodu – velké staré smrky i suché stromy porostlé dřevokaznými houbami. Největším zážitkem byla návštěva Velké kotliny. Jde o jedno z nejcennějších botanických nalezišť ve střední Evropě, kde díky specifickému klimatu a častým lavinám roste mnoho vzácných horských druhů. Na místním odpočívadle jsme si přečetli zajímavé informace o tomto místě (jako že Velká kotlina vznikla jako ledovcový kotel, že zde rostou vzácné rostliny, žije nepůvodní kamzík, že zde pramení Moravice…),občerstvili se a načerpali síly na další, ještě krkolomnější výstup…
Během cesty se nám otevíraly nádherné výhledy do okolní krajiny. Obdivovali jsme také Petrovy kameny a z dálky nás zdravil nejvyšší vrchol našich hor – Praděd. Po osvěžujících zastávkách a společně překonaných kilometrech jsme dorazili do cíle na Ovčárně, kde jsme si zaslouženě odpočinuli s nanukem nebo jinou sladkou pochutinou.
Tento výlet nám opět přinesl nejen pohyb na čerstvém vzduchu, ale taky spoustu důkazů, že naši žáci nejsou žádní lenoši! Vždyť si už několik let dobrovolně vybírají horskou turistiku a vždycky se na každý výlet po našich horách velmi těší. A každý rok si říkáme, že bychom měli chodit častěji…
Vždyť tady to známe, tady to máme rádi, Tady jsme doma. (hv)