Vzpomínáte si, jak jsme v březnu rozpouštěli v bílém octu mramor, ulitu, mušli, vaječnou skořápku a kámen? Tentokrát jsme naposledy zvážili, kolik pevné hmoty nám z těchto materiálů vlastně zbylo. A některé výsledky nás opravdu překvapily!
Třeba vaječná skořápka – původně vážila 2,08 g, a po rozpuštění a vyschnutí nezbylo vůbec nic. Čistá nula. Zato hlemýždí ulita, která na začátku vážila 3,9 g, měla po dvou měsících neuvěřitelných 7,4 g! Jak je to možné? Přemýšleli jsme, zkoumali, hledali vysvětlení. Vážili jsme špatně? Přidal nám někdo něco do vzorku…? Zkuste na to přijít i vy! 😊
Při dalším setkání jsme se věnovali otázce: „Kdy to ještě nespadne?“ Zabývali jsme se těžištěm. Děti zkoumaly, kde všude se s ním setkáváme a proč je vlastně tak důležité. Vyzkoušely si také zvednout bonbon ze země, když měly trup až k pasu přilepený ke zdi. No – nepovedlo se. Kdo by to byl čekal?
Dále si děti kreslily nepravidelné tvary a hledaly jejich těžiště. Chtěli jsme si ještě vyrobit „těžišťáka“ – ptáčka, který se houpe díky správně umístěnému těžišti – ale k tomu jsme se už nedostali. Proč? Protože děti se pustily do další výzvy: na kolenou, s rukama za zády, se snažily zvednout bonbon do úst. Kdo to dokázal, měl ho! Tahle výzva je nadchla natolik, že jsme se u ní zdrželi. A i když to nevyšlo všem, za trpělivost a snahu si bonbon nakonec zasloužili všichni.
Takže těžišťák příště. Už se těšíme! (hv)
https://www.rajce.idnes.cz/skolarudnapp/album/badatelsky-05-2025